Botanická zahrada hl. m. Prahy

„Její nejlepší deska za mnoho let,“ píše server Louder Than War o albu Burn, které Lisa Gerrard (Dead Can Dance) nahrála spolu s irským skladatelem Julesem Maxwellem. Oba teď přijedou jedinečnou nahrávku představit naživo do Prahy a slibují zvukově masivní a vizuálně dechberoucí zážitek.

Památník Tomáše Bati ve Zlíně nabídne od 17. 1. 2025 při komentovaných prohlídkách novinku: digitální 3D model kapesních hodinek Tomáše Bati s možností jejich zobrazení v rozšířené realitě. Návštěvníci tak mohou exponát nejen do detailu prozkoumat, ale také si jej ve svých mobilních zařízeních odnést z památníku domů.

Science centrum iQLANDIA v roce 2024 přivítalo 495 tisíc návštěvníků, což představuje meziroční nárůst o 2 %. Centrum pod Ještědem, kde se prolíná zábava s neformálním vzděláváním, si zároveň připomnělo 10. výročí otevření iQLANDIE a 20. výročí iQPARKU. Rok byl ve znamení rozšiřování expozic a nových vzdělávacích programů, přičemž důraz byl kladen na aktuální témata, jako jsou umělá inteligence, udržitelnost a aktivity pro návštěvníky všech generací.

58letý německý herec s tureckými kořeny Erdogan Atalay, jehož znají tuzemští diváci coby neúnavného a zdánlivě nesmrtelného komisaře Semira Gerkhana z oblíbeného seriálu Kobra 11, míří do Prahy. Uvede zde novou českou komedii Bez trenek, v níž si zahrál, a v kině Cinema City Chodov se v pondělí 3. února od 16:00 setká s fanoušky v rámci akce „Meet and greet“.

Nově uváděnou inscenaci Dva úplně nazí muži podle stejnojmenné hry Sébastiena Thiéryho interpretuje a režíruje Filip Renč. A do hlavní role majitele advokátní kanceláře Alaina Kramera obsadil zkušeného divadelního a filmového herce Bronislava Kotiše, kterého tak s odstupem několika desetiletí čeká obnovená premiéra na kladenské scéně. Jak se na ni připravuje?

Úspěšnou komedii o útrapách hroutícího se manželství a o tenkých hranicích pravdy a fikce napsal Sébastien Thiéry roku 2014, ale její finální podoba vyrostla až z první inscenace v pařížském divadle Théâtre de la Madeleine. Svižně vedený a herecky živý text hry je i proto otevřený širokým možnostem tvůrčí interpretace, čehož ve svém činoherním debutu využil také režisér Filip Renč: „Pro kladenské nastudování jsem ve scénáři udělal menší úpravy, vnesl svůj úhel pohledu a přidal linku psychologické, skoro až detektivní povahy. Ona tam byla schovaná od začátku, já ji jen objevil a trochu rozpracoval, takže inscenace bude mít o trochu jiný konec a jiné vyznění. Jako banální taškařice to opravdu jen vypadá.“