Tanec v galerii: Museography Choreography

Svět protikladů očima choreografky reagující na práci kurátora: Galerie nabídne netradiční spojení.

Tanec lze považovat za univerzální jazyk, pomáhá vyjádřit emoce a zároveň je vyvolává. Podobně lze vnímat i výtvarné umění. Ovšem vztahy mezi vizuálním a tanečním uměním jsou mnohovrstevnaté, což budou mít díky projektu Museography Choreography možnost odhalovat návštěvníci Veletržního paláce. Mezinárodně uznávaná berlínská choreografka Alice Chauchat zde připravila choreografii reagující na stálou expozici Národní galerie Praha „1939–⁠2021: Konec černobílé doby“.  Stálá expozice Národní galerie ve Veletržním paláci s názvem 1939-2021: Konec černobílé doby se stala inspirací pro „choreografii vztahů“ mezinárodně uznávané umělkyně Alice Chauchat. Současný tanec zde otevře zcela nový pohled na umělecká díla, souvislosti mezi nimi a způsobem, jak je muzea a jejich kurátoři prezentují. Návštěvník performance vstupuje jako divák do této vztahové situace, může v ní setrvat nebo ji kdykoliv opět opustit. Má možnost skrze ní pocítit, jak nám kategorizování brání vnímat nejen umění, ale i vztahy. „Toto pozvání pro mě bylo velkou výzvou, nakonec jsem se rozhodla zakotvit svou choreografickou reakci na výstavu ve dvou aspektech, které se jí vinou –⁠ neustálé vytváření a boření kategorií spolu s rozostřením pojmu kvality, kterou lze vnímat jako nestálou, nikoliv dogmaticky vnucovanou,“ uvádí ke svému přístupu k Museography Choreography Alice Chauchat. Vzájemná komunikace současného tance a vizuálního umění Propojením Centra choreografického rozvoje SE.S.TA a Národní galerie Praha vznikl dlouhodobý cyklus Tanec v galerii charakteristický mezioborovou spoluprací tance a výtvarného umění. Každá jeho edice je jedinečná a stejně tak tomu bude i u té letošní Museography Choreography. Výstava Konec černobílé doby se zabývá tématem, jak se v průběhu času mění a ztrácí jednoznačné rozdělení věcí na protiklady. Choreografickou odpovědí na práci kurátora je reflexe této proměnlivosti do taneční improvizace v provedení tanečnic Hany Polanské, Ran Jiao, Nhung Dang a Daniely Kolkové. „Jejich osobité tance se vynořují z různých situací a vzájemně na sebe reagují. V choreografii se snažím natahovat čas a obracet pozornost k jedinečnosti každého tance, aby návštěvníci vnímali vibrační pole probíhající mezi tanečnicemi a pozorovali tance zdálky nebo zblízka, jak se objevují spolu s rozvíjejícími se, ale často nevyzpytatelnými vztahy mezi nimi,“ dodává Chauchat. Ozvěny a kontrasty v časoprostoru Umění i život jsou pestré a proměnlivé, přesto je snadné sklouznout k tomu vidět svět jen velmi zjednodušeně. V dřívějších „černobílých dobách“ podléhalo vše škatulkování pouze do protikladných kategorií, a právě výstava Konec černobílé doby na toto období poukazuje. Kategorizování však stále zcela nekončí, ovšem ztrácí svou pevnost.  Tanec mezi protiklady Objevovat protiklady, ozvěny, kontrasty i sladění mezi tanečnicemi a jejich tanci budete mít možnost ve Veletržním paláci 10. a 11. září od 15:00 do 18:00, později také 8. a 9. října. Kdykoliv během této doby lze zhlédnout Museography Choreography zcela zdarma a volný bude rovněž vstup na workshop s Alicí Chauchat konaný 5. září. Veškeré informace a novinky najdete na webu Národní galerie. Nenechte si ujít neopakovatelný zážitek z výtvarného i tanečního umění, nechte ho k sobě promlouvat a odhalte nový rozměr výstavy, která na vás po zhlédnutí performance zapůsobí zcela novým způsobem. Těžko postižitelné vztahy mezi jednotlivými díly lze poté vnímat daleko citlivěji.